VÁNOCE V ŘECKU

S pomocí Lenky Vlkové a internetových pramenů sestavil J. Roda

V předcházejících číslech časopisu Betlemář bylo publikováno, jak se slaví vánoční svátky v různých zemích Evropy. V tomto článku si připomeneme oslavy Vánoc v Řecku. V Řecku je zákonem uznáno jako převažující náboženství učení pravoslavné církve. Právě v duchu dávného připomínání narození Ježíše Krista se v této zemi slaví vánoční svátky.

Oslavy jsou v mnohém odlišné od nás, neboť i pravoslavná a katolická víra se ve věcech věrouky mnohdy odchýlila. Jednou z odchylek je doznívání rozdílu mezi juliánským kalendářem a gregoriánským. Gregoriánský, civilní kalendář, je v Řecku přijat od dvacátých let 20. století a od té doby dochází k postupnému sladění dat slavení svátků. Nutno vzít v úvahu, že Juliánský kalendář, starý, je však zažitý právě v pravoslavné církvi. Posun dnů v kalendářích je vyjádřen číslicí čtrnáct. Nový rok 1. 1. je dle juliánského kalendáře připomínán 14. 1. a je v Řecku nazýván Starý Nový rok. Tak se mnohdy uctívají svátky nadvakrát a nejinak je to s rozdáváním dárků. Děti bývají obdarovány až třikrát!

Svátek narození Páně je uctíván 25. 12. Svátku předchází čtyřicetidenní Filipovský půst, v jehož samotném závěru, před svátky, bývá na vesnicích čas zabijaček prasat. Chystají se klobásky a lountza, vepřová panenka sušená na sluníčku. Též se připravuje zalatina, pochoutka připomínající naší tlačenku. V domácnostech se dělá velký úklid, někde se i maluje, pečou se sladkosti, jako na příklad finikoty.

Mezi prosincové významné svátky patří 6. prosinec, svátek sv. Mikuláše. Ten je patronem námořníků a je v Řecku, přímořském státě, náležitě připomínán. Jedním ze starých zvyků bylo v ten den házet do moře koblihu, aby se námořníci, kteří zahynuli, mohli nasytit. Pokud se zdobí stromeček, nejednou je vykrášlen již na tento svátek.

Hlavní, dvanáctidenní sváteční období, začíná 25. prosincem. Den předtím je normální pracovní den, i když toho dne je v chrámech sloužena sváteční liturgie sv. Basila Velikého. Pozdě v noci začíná vánoční bohoslužba podle původní jeruzalemské tradice, která končí až k ránu. Teprve po návratu z bohoslužby se věřící mohou posadit za plný stůl. Nejstarší v rodině ještě zažehne svíce před svatými obrazy, nahlas odříká modlitbu a poté se může rodina pustit do jídla. Typickým vánočním pokrmem je tzv. kuťja, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy; dále je to tzv. vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Kuťja byla podávána při pohřbech a vzvar se zase pojídal při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Ježíše Krista.

Hlavní svátek Vánoc je ovšem 25. prosinec, Boží hod vánoční. Církev tu má na mysli mimořádné oslavy Boží milostí vyjadřované přijímáním svátosti večeře Páně. Křesťany svolává na bohoslužby sváteční zvon. Bohoslužby jsou v tyto dny obzvláště radostné a plné naděje.

Na náš Štědrý den se v Řecku nezdobí stromek, ani nerozdávají dárky. V mnoha rodinách se i do dnešní doby ale udržel zvyk slavnostně vánočně ozdobit model lodě. Jak jinak, vždyť Řecko je přímořský stát, kterému je moře mnohdy obživou! Lze však pozorovat, že i zvyk zdobení vánočního stromku zvolna do Řecka proniká, zvláště ve velkých městech. Oba hezké zvyky se tak propojují. Nutno však podotknout, že cena pravého stromku je dost vysoká.

Velkým svátkem je Nový rok, který se překrývá se svátkem sv. Basila Velikého. Právě svatý Basil nosil dětem dárky. Dnes, kdy je mnoho nového, mísí se stará tradice s novou. V mnoha rodinách jsou děti obdarovány jak 6. 12, tak 25. 12., ale i 1. 1. Dárky jsou však skromnější.

Ke slavnostním vánočním pokrmům patří i vepřové maso a krůta plněná kaštany. Tradičními řeckými sladkostmi je melomakarona a kourambiedes. V té době chodí děti jako koledníci a zpívají Kalendu. Doprovází je zvuky bubínku a trianglu. Jsou vždy vítány a obdarovány sladkostmi a sušenými plody, vždyť všem přejí "Chronia Polla"!

Charakteristickým vánočním pokrmem v Řecku je speciální chléb Christopsomo. Je hodně podobný našemu mazanci nebo vánočce. Dostává různé tvary a bývá zdoben tak, aby ornamenty připomínaly profesi jednotlivých členů rodiny. Ve většině domácností stojí na stole mělká dřevěná miska s kousky nitek kolem okrajů a výhonkem bazalky, omotaným kolem dřevěného kříže. Jen malé množství vody v misce udrží bazalku naživu. Jednou za den potom chodí matka a namáčí bazalku a kříž do posvátné vody a vysvěcuje s ním každý pokoj. Tento rituál má ochránit dům před Kallikantzary.

pozitivní věc na nich je, že nikdy nic neukradnou, ale ten nepořádek, který zanechají je opravdu veliký...

Jejich jméno pochází ze slov Kalos - což znamená dobrý a Kantharos - což je pojmenování brouka. Kallikantzari vždy zmizí na svátek světel (6. 1.), poté, co je svěcená voda knězi požehnána. Když skřítkové odchází, je možné slyšet, jak říkají: Musíme odejít, protože bláznivý kněz přišel s jeho kadidlem a svěcenou vodou.

Poslední den v roce je dnem veselí a příprav na příchod nového roku a den svátku S. Basila Velikého. Oslavuje se doma i v podnicích, hodně se jí, pije a tancuje. Zpívají se novoroční koledy.

První leden je velký svátek. V chrámech je sloužena mše dle liturgie sv. Basila Velikého, posvěcená voda se nosí do příbytků a nalévá do misek po celém domě. Den je spojen s procesem obnovy a vírou k nastolení lepších časů. Je to den, kdy se konají dobré skutky, pomáhá se chudým a bezmocným. Lidé si navzájem vyměňují dárky: muži a ženy, rodiče a děti, křtěnci a kmotři. Děti nalézají dárky od sv. Basila u své postele, někdy i pod ní. Svatému Basilovi je přisuzována schopnost zjevit lidem Štěstí. Bude jej mít ten, kdo najde v novoročním pečivu Vasilopita starou zlatou minci Fluori. Turisté si zvykli ten den darovat si navzájem snítku bazalky.

Šestý leden je den Kristova křtu. A ti skřítkové? Toho dne je s nimi konec a zalézají. Někdy ještě tohoto dne kmotřenci jsou obdarováni kmotry. Ten den je svátkem světel a připomenutím, že sváteční období dospělo ke konci. Je to den, kdy se žehná vodě, svaté světlo je přenášeno z kostelů do domácností. Kněží navštěvují domácnosti a žehnají domu i lidem. Žehnáno je i rybářům a námořníkům v přístavu.

V chrámech pravoslavné církve jsou předmětem víry, úcty a poznání ikony. Nehledejme v nich sochy, ani scénické zobrazení Kristova narození. Právě k Narození byly pro pravoslavné chrámy "napsány" krásné ikony, plné příběhů a duchovního poučení.

A abyste si mohli vytvořit opravdovou řeckou atmosféru, zkuste řecké vánoční cukroví.

Postup:
Ve větší míse smícháme dohromady olej, cukr, pomerančový džus a brandy. Přidáme mouku promíchanou s kypřícím práškem a sodou, lehce promícháme. Z těsta tvarujeme menší vajíčka, která rozložíme na nevymazaný plech, přitlačíme vidličkou a pečeme v předehřáté troubě na 180°C asi 30 minut. Mezitím v hrnci zahřejeme med s cukrem a vodou asi 5 minut. Touto omáčkou přelijeme hotové vánoční pečivo a necháme 15 minut vsáknout. Sypeme cukrem nebo skořicí.