BOHUSLAV
REYNEK
Jan Roda, Bohumil Dušek
Na titulní straně si můžete prohlédnout grafiku Bohuslava Reyneka. Umělec se narodil 31. května 1892 v Petrkově u Havlíčkova Boru, zemřel tamtéž v roce 1971. Byl všestranně nadaný - působil jako básník, překladatel z francouzštiny a němčiny, malíř a grafik. Již jako mladík namaloval několik obrazů, například portrét svého otce. V roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Floriánem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Významně se podílel na řadě staroříšských edicí svými překlady, vlastními básněmi a grafikami.
Roku 2023 odjel do Grenoblu, aby poznal básnířku Suzzane Renaudovou, jejíž
knihu překládal. Zřejmě ji poznal dobře, protože známost vyvrcholila jejich
svatbou v roce 1926. Následujících deset let žil s rodinou –
manželkou a dvěma syny (*1928, 1929) střídavě v Grenoblu a Petrkově.
Nastálo se vrátil až po smrti otce v roce 1936, aby se ujal správy zámku
se zemědělským statkem. V roce 1944 jim ale zámek zabavila německá armáda,
do rukou majitele se vrátil v roce 1945, ale jen do roku 1948, kdy byl
zestátněn a hospodařil na něm státní statek. Reynek poté na statku pracovat
jako zemědělský dělník až do roku 1957. V té době vzniká většina jeho
grafického díla i básnické tvorby. V roce 1964 mu zemřela manželka, což
nesl těžce. Ale v trochu se uvolňující atmosféře 60. let mohl po 35 letech
opět vystavovat a vydávat svou poezii. To ovšem skončilo v roce 1969 –
sazba jeho posledního díla Odlet vlaštovek byla rozmetána.
Na jeho dílo měl velký vliv zmíněný Josef Florián. Ve dvacátých letech vytvořil
pro jeho nakladatelství expresionistické
linoryty i sbírky básní, ale výtvarná tvorba byla pro něho hlavním zdrojem
obživy. Několikrát vystavoval ve Francii, kde bylo jeho dílo velice příznivě
hodnoceno. V roce 1933 si poprvé vyzkoušel techniku suché jehly a od té
doby tyto grafiky převažují nad uhlem nebo pastelem. Celkem vytvořil více než 600 grafických listů
technikou suché jehly nebo leptu. Zpočátku to byly hlavně krajiny, ale od
třicátých let se výrazně uplatňovaly náměty biblické, v době válečné s motivy spíše neradostnými
– ukřižování, pieta, zapření sv. Petra apod. Nejvýznamnější část grafického
díla vytvořil v 50. a 60. letech (20. století). Stejně jako básnická tvorba i tvorba grafická došla plného oficiálního
uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.
Do tvorby podle biblických námětů se řadí i tematika betlémská. Byly to buď
jednotlivé výjevy – např. klanění pastýřů, Svatá rodina, nebo celá betlémská
scéna. Asi pro betlemáře nejpůsobivějším obrazem je Narození umístěné na dvůr
rodné usedlosti v Petrkově.
Zámku hrozil zánik, tak jej zakoupil stát a po opravě bude pod správou
Památníku národního písemnictví sloužit kulturním účelům.
