MÉ OSOBNÍ ZÁŽITKY Z VÁNOČNÍHO VALAŠSKA
Karel Strobl
Zúčastnil jsem se svým exponátem výstavy betlémů v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí, která probíhala od 25.11.2023 do konce ledna 2024 u příležitosti 800. výročí stavění betlémů v adventním čase. A dovolte několik postřehů, o které bych se s vámi chtěl podělit.
První, co udělá na každého návštěvníka velký dojem, je rozsah výstavy a počet exponátů. Bylo tam na 130 kusů betlémů, reliéfů a dalších ukázek řezbářské tvorby. Bude to asi jedna z největších výstav, které se kdy u nás konaly. A zúčastnili se přední betlemáři a řezbáři především z Valašska, ale i z dalších krajů. Je jich opravdu hodně a raději jmenovat nebudu, protože bych na někoho mohl zapomenout. A to bych opravdu nerad, protože si všichni zaslouží poděkování za svou, ve většině případů nezištnou práci. Rozsah výstavy jistě vyžadoval nepředstavitelnou přípravnou a organizátorskou práci všech zúčastněných, především předsedy Spolku betlemářů Valašska Ivana Hejtmánka. Ono zaplnit pět prázdných výstavních sálů, naaranžovat rozmístění a ve většině případů postavit z jednotlivých figur a někdy větších celků tolik betlémů, to je opravdu nadlidské úsilí. V době přípravy tohoto příspěvku (počátek ledna) navštívilo výstavu 3800 lidí, což svědčí o velikém zájmu a dobré propagaci. Ale i v průběhu výstavy to vyžaduje mnoho starostí, např. s dozorem a komentovanými prohlídkami.
Nic není stoprocentní a ani na takové rozsáhlé akci nemůže být vše do nejmenších detailů správně. A tak dovolte jeden takový zážitek. Kolem mého exponátu bylo na vernisáži opravdu mnoho lidí a bylo zde dost rušno a účastníci vrtěli hlavou. Myslel jsem, že to vše je důkazem obdivu. Bylo to však trochu jinak. Když se provalilo, že autorem betléma jsem já, byl jsem dotázán: "Jak je možné, že vás neznáme, vždyť jste z Příbora?" Pro nezasvěcené: je to jedno z center betlemářské tvorby Valašska. "Já nejsem z Příbora, ale z Přelouče," odvětil jsem. "Jak to?" oni na to, "vždyť tady na cedulce u betléma je napsáno, že jste z Příbora." Někdo to spletl a já jsem tak měl možnost seznámit se s takovými jmény jako Jan Brlica st. a ml., Metoděj Beran a řadou dalších a děkuji za to a budu do smrti vděčný tomu, kdo tu chybu udělal.
Při opravě mechaniky betléma jsem měl možnost mluvit s některými lidmi a pozorovat jejich chování a výraz ve tváři. Bylo vidět, že to prožívají, chtějí vědět detaily, odcházejí uspokojení s rozzářenou tváří a s mnoha zážitky.
Při příležitosti dvoudenního pobytu na Valašsku jsme také navštívili výstavu betlémů ve Zvonici na Soláni. V prvním patře to byl soubor historických, převážně skříňových a závěsných králických betlémů. Figury jsou z oblasti Králíků, skříně a vnitřní aranžmá si každý dělal doma sám, a proto u této lidové tvorby nejsou známí autoři. Nicméně jde o vzácné staré historické kusy ze soukromých sbírek. Ve druhém patře byly většinou papírové malované betlémy a současná tvorba. I zde je vidět mnoho odvedené práce všech, kteří výstavu pořádají, především našich kolegů betlemářů.
Je vidět, že Valašsko žije v duchu starých vánočních tradic, a tyto tradice udržuje, pečuje o ně a novou tvorbou rozvíjí. A o krásu svých děl se autoři a organizátoři umí podělit se širokou veřejností a přispět tak k dobré náladě vánočního času.
