INFORMACE A ZAJÍMAVOSTI
* Blahopřejeme! V prosinci letošního roku se dožívá krásného věku 80 let náš aktivní člen Petr Vokoun. Jmenovaný je zakládajícím členem Českého sdružení přátel betlémů a Spolku českých betlemářů. Do dalších let mu přejeme tvůrčí elán při tvorbě jeho půvabných betlémů!
* Pokud by
betlémskou hvězdou byla vskutku kometa, nebylo by pro astronomy nesnadné čas
Kristova narození spolehlivě ověřit. V době kolem počátku našeho letopočtu byla
již značně rozvinuta astronomie na Dálném východě a podrobné záznamy o
pozorování komet z té doby se dobře dochovaly - žádná z tehdy zaznamenaných
komet však termínově nevyhovuje. Vždyť i slavná Halleyova kometa prošla
přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď
příliš brzo, nebo příliš pozdě. Navíc tu byla i jistá "astrologická" obtíž.
Podle dobových výkladů byly komety nešťastným znamením na nebi, takže se stěží
hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Ve
skutečnosti je však zobrazení komety nad Betlémem historicky doloženo teprve z
italských jesliček počínaje 15. stoletím, odkud se tato zvyklost nejpozději v
druhé polovině 16. století dostala i k nám. Teprve v druhé polovině 20. století
se podařilo odhalit tvůrce, který použil kometární symboliky pro biblickou
zprávu o klanění Tří králů jako první.
Byl to proslulý italský malíř Giotto di Bondone
(1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli
Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorování návratu Halleyovy komety (ta se
tak ovšem ještě nejmenovala; o zjištění, že jde o kometu opakovaně se vracející
ke Slunci, se zasloužil anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. stol.)
v září 1301. A až návrat komety roku 1910 poprvé zaznamenaný fotograficky
prokázal, že Giottův portrét komety byl neobyčejně přesný - rozhodně nejlepší v
celých nefotografických dějinách astronomie! Když při posledním návratu
Halleyovy komety ke Slunci v polovině osmdesátých let 20. století chystala
Evropská kosmická agentura kosmickou sondu směřující k Halleyově kometě,
pojmenovala ji proto zcela případně GIOTTO.
* V Betlémě se Vánoce a Ježíšovo narození slaví třikrát ročně. Na Boží hod ho vítají západní církve, 6. ledna řecké ortodoxní a pravoslavné církve, 18. ledna Arméni. Zúčastnit se bohoslužeb lze pouze na osobní pozvánku příslušné církve, ostatní mohou pouze pozorovat obřady na velké obrazovce na náměstí.
* V roce 1843 vydal Charles Dickens povídku Vánoční koleda (anglicky A Christmas Carol) a její okamžitá popularita sehrála velkou roli v moderní proměně Vánoc ve svátky rodiny, dobré vůle a soucitu. Tím, jak překryl církevní charakter oslav svojí humanistickou a světskou představou svátků, ovlivnil Dickens mnoho aspektů Vánoc v západní kultuře - například rodinný a soukromý charakter svátku, zájem o tradiční pokrmy a pití, tanec a hry i celkové pojetí Vánoc jako svátků štědrosti, tradic, velkorysosti ducha, přátelství a lásky.