VELIKONOČNÍ BETLÉMY V TVORBĚ BETLEMÁŘŮ SEVEROVÝCHODNÍ MORAVY
Ivan Hejtmánek
Téma tvorby velikonočních (postních, nebo také pašijových) betlémů se čas od času objeví v diskusi mezi betlemáři, a především pojetí a ztvárnění tohoto námětu bývá velmi rozsáhle probíráno. Velmi pěknou a soubornou přednášku k tomuto tématu připravil pro dubnovou členskou schůzi SČB Ing. Jan Roda (viz výše). Následná diskuse přítomných členů potvrdila značný zájem o toto téma. Moji pozornost upoutal také nový velikonoční betlém představený veřejnosti poprvé loni z dílny otce a syna Šedinových v Bechyni. Ukazuje, že tyto betlémy v tvorbě českých betlemářů jsou stále aktuální.
Dramatický konec Kristova života se stal velmi významnou výtvarnou součástí obrazové výzdoby kostelů v období vrcholného baroka. Je nazýván "Křížovou cestou" se čtrnácti dějovými motivy - zastaveními, které mistrně ztvárnili také někteří významní, dnes již nežijící řezbáři na Valašsku. Bohumil Knil (1926 - 2018) v kostele Všech svatých v Rožnově p. R. a Karel Chovanec (1935-2021) v kostele sv. Zdislavy na Prostřední Bečvě vytvořili tyto obrazy jako hluboké reliéfy. Zvláště dílo K. Chovance je obdivováno nejen u nás, ale i v sousedním Německu. Také oltářní betlém vytvořený na počátku 90. let minulého století výtvarníkem, řezbářem a významným současným sběratelem betlémů Miroslavem Valentou, rodákem z Rožnova p. R., představuje jak ve figurální, tak v doplňující reliéfní podobě celý Kristův život od Zvěstování až po Nanebevstoupení. Vnitřní centrální figurkovou scénu tvoří Klanění Tří králů, ve spodní části je Poslední večeře Páně. Na obou stranách oltářních křídel jsou pak z vnitřní strany reliéfní obrazy z Kristova dětství a po jejich uzavření uvidíme reliéfy Kristovy cesty na Golgotu (horu Kalvárii). Výtvarně velmi zdařilá práce s použitím odlišných dřevin, a zvláště ornamentální dozdobení oltářní skříně je obdivováno návštěvníky všech výstav, neboť je opravdu mistrovskou prací.
Že téma postních betlémů přitahuje stále i soudobé řezbáře na Moravě, svědčí rovněž tvorba frýdecko-místeckého výtvarníka, řezbáře, loutkáře a betlemáře Stanislava Gorného (nar. 1940). Autodidakt, původním povoláním strojvedoucí, se začal zabývat dřevořezbou na konci sedmdesátých let 20. století. Ve volných chvílích vyřezával drobné ozdoby, dřevěné přívěsky a postupně rozšiřoval tvorbu na reliéfní ztvárnění krajiny. Náměty hledal v krásné přírodě Beskyd a k ní také postupně přibývaly obrazy lidské činnosti a řemesel, mnohdy již zanikajících. Od devadesátých let se věnuje také volné plastice. Dominujícími jsou biblické výjevy a též tvorba krásných betlémů, kde pro dotvoření krajiny využívá přírodních materiálů, především samorostů, ze kterých vytváří půvabné betlémské stáje nebo jeskyně.
Ve svých betlémech velmi umně představuje v osobách darovníků, pastýřů, řemeslníků prosté lidi z beskydského kraje. Jeho velkou zálibou se stala také tvorba loutek, ve které dosáhl opravdu vysoké úrovně řezby. V roce 2019 mu byl udělen titul "Mistr rukodělné tradiční výroby" Moravsko-slezského kraje.
Více jak dvacet let patří mezi pravidelné účastníky řezbářského sympozia ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které je nazváno po lidovém umělci a řezbáři z Dinotic Josefu Hejovi (12. 3. 1902 - 5. 9. 1985). Pro společný tzv. řezbářský betlém, vytvořený účastníky tohoto sympozia na přelomu tisíciletí, přispěl několika figurkami, jako je pastýř s ovcí a muž s berlou, ale také dekoračními prvky krajiny. Je také, kromě dalších akcí, pravidelným účastníkem Beskydského trienále řezbářů, které pořádá Muzeum Beskyd na frýdeckém zámku. Velmi skromný a pracovitý člověk vytvořil za téměř padesát let nepřeberné množství rodinných betlémů, sošek světců, madon i krásných užitných předmětů pro potěšení své i svých blízkých.
V celém plodném období hrála významnou úlohu v tvorbě řezbáře ze severní Moravy křesťanská tematika. Proto jej také zaujalo figurální ztvárnění celého života Ježíše Krista. Stanislav Gorný vytvořil v minulých letech velmi zdařilý obraz celého pozemského Ježíšova života ve figurálním triptychu nazvaném "Kristova epopej". První díl tvoří tři dějové scény – Zvěstování – Narození Páně – Útěk do Egypta. Druhý díl je Poslední večeří Páně. Třetí část zobrazuje Utrpení – Ukřižování – Pietu – Nanebevstoupení. Figurky o výšce 12 cm jsou vyřezány z lipového dřeva se stopou nože a dláta a upraveny povrchově lakem. Tato figurková zkrácená verze ze života Ježíše Krista byla již dvakrát vystavena na spolkových výstavách Betlemářů Valašska a u návštěvníků vzbudila velký obdiv, neboť je zcela mimořádným dílem, které na Valašsku nemá tradici - ve srovnání např. s postními betlémy na Orlickoústecku. V minulém roce v rámci Trienále v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku prezentoval autor nový, tentokrát reliéfní triptych ze života Pána Ježíše. Autor v komentáři k této práci říká: "Vánoční betlém je radostnou zvěstí o narození Ježíše. Nelze ho však oddělit od dalšího Kristova pozemského působení." Také tyto tři reliéfní obrazy ukazují celý pozemský příběh Spasitele. První obraz představuje: Zvěstování – Narození – Klanění pastýřů – Klanění Tří králů – Útěk do Egypta – Ježíše s apoštoly – Velikonoční příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Druhou scénu tvoří Poslední večeře Páně. Třetím dílem je završen pozemský život Ježíše ve scénách: Odsouzení Pilátem – Utrpení a cesta na Golgotu – Ukřižování – Pieta – Uložení do hrobu – Zmrtvýchvstání - Nanebevstoupení. Zvolená forma hlubokého reliéfu dává tomuto dílu velmi plastickou a přitažlivou podobu jednotlivých scén. I když se jedná pouze o tři samostatné obrazy, naplňuje triptych celou dějovou linii. Reliéfy jsou provedeny v lipovém dřevě a povrchově upraveny lakem. Svými dvěma rozdílně řemeslně ztvárněnými příběhy ze života Ježíše Krista se Stanislav Gorný připojil k umělcům – samoukům, kteří kromě tvorby vánočních betlémů chtějí zobrazit Kristův pozemský život, i když třeba ne vždy ve všech biblických výjevech, avšak se všemi jeho lidskými prožitky – radostmi, starostmi, strastmi i smrtí.
Betlemáři Valašska si
velice váží úzké a nezištné spolupráce autora "Kristovy epopeje"
s regionální pobočkou SČB a oceňují jeho příspěvek k tvorbě v našem
kraji neobvyklých postních betlémů. Ani na letošní jubilejní výstavě
v Galerijním a výstavním centru na zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí
nebudou tyto vánoční i postní betlémy našeho přítele chybět.
