HUDEBNÍ BETLÉMY
Emil Tůma
Nevyslovím asi nic objevného, řeknu-li, že podobný účinek,
jaký v nás vyvolávají naše betlémy, které jsou ponejvíce výsledkem práce
řezbářů, v nás je schopna vyvolávat hudba. To jsem si uvědomil, když jsme
před léty zpívávali v souboru
Capella
Adjuvantes Igora Heinze (bohužel již zesnulého) Rybovu Českou mši vánoční, Hej,
mistře. Tu jsem považoval za hudbou vyjádřený betlém.
I drobnější dílka umělá nebo lidová (např. některé koledy) mohou vyvolat stejný
účinek. Proto se domnívám, že mluvení o nich do betlemářského časopisu patří.
Zde bych chtěl upozornit na jednu vánoční píseň, která se málo zpívá. Není v kancionálu katolické církve. Je to píseň Vzhůru, bratři milí. V paměti mám jen její první sloku, která mi trochu připomíná začátek Rybovky, jak jsme jí kdysi říkali.
Vzhůru bratři milí
