ŘEZBÁŘ, VÝTVARNÍK A BETLEMÁŘ KAMIL KOPŘIVA ŠEDESÁTILETÝ
Ivan Hejtmánek
O dvou sedmdesátnících z Valašska, aktivních členech SČB, se mohli čtenáři Betlemáře dočíst v 82. čísle spolkového časopisu. Třetím letošním jubilantem, členem Betlemářů Valašska, je řezbář, betlemář a výtvarník, který se narodil s řezbářským nožíkem v ruce, Kamil Kopřiva z Valašských Klobouků. Od nepaměti bylo dřevo součástí života jeho rodiny, a to poznamenalo tohoto nadaného chlapce na celý život. Vyučil se lesníkem a je absolventem lesnické školy ve Šluknově. Přesto, že nevystudoval žádný umělecký obor, sám svojí pílí a láskou k reliéfní i figurální tvorbě dosáhl již jako začínající řezbář značných úspěchů. Jeho práce přitahovaly a dosud přitahují nejen organizátory sympozií, řezbářských setkání a individuálních i kolektivních výstav. Byly a jsou také atraktivní pro návštěvníky těchto akcí. Osobitý styl práce s nástroji, které si také sám zhotovuje a používání "šindelářského svěráku", kterému se na Valašsku říká "strýček", poutá návštěvníky všech řezbářských programů. Monumentální sochy, abstraktní skulptury, figurky Valachů a drobné užitkové předměty zhotovené v přírodní barvě měkkých i tvrdých dřevin jsou dobře poznatelné, neboť vyjadřují pocity umělce, který si za mnoho let své tvorby osvojil dokonale techniku, dávající především figurkám osobitý ráz. Reliéfní tvorba, obsahující často sakrální prvky má velmi vysokou úroveň. Řecko-katolická polychromovaná madona je jednou z obdivovaných prací. Autor se samozřejmě věnuje také rád betlémům a v jeho dílně vzniklo mnoho větších i malých rodinných betlémů, které zhotovil pro muzejní sbírky i své přátele a známé. V nich je ztvárněn život ve své široké pestrosti. Jako člen valašské výtvarné skupiny "Urgatina" se podílí na udržení řezbářské tradice na Valašsku a také jako zakládající člen regionální pobočky SČB významně přispívá k tradicím tvorby jeslí a betlémů. Každoroční předvánoční setkání betlemářů v muzeu v Příboře, "Hejův nožík v Rožnově p. R., Valašské kumštování i setkání řezbářů ve Velkých Karlovicích si již bez jeho účasti neumíme představit. Směle můžeme říci, že převzal rodinnou tradici práce se dřevem a je na to velmi hrdý.
Přejeme našemu kamarádovi k jeho životnímu jubileu především pevné zdraví, veselou mysl a trvalý úsměv, který vidíme vždy na jeho tváři. A k tomu "Vždy ostrá dláta".
