Bavorské betlémy v Klatovech
Jan Roda

V letních měsících letošního roku měli přátelé betlémů ojedinělou možnost zhlédnout výstavu bavorských betlémů v areálu jezuitské koleje v Klatovech. Nebyla to výstava velká, lze říci, že komorní. Svým výběrem však ukázala, jaké typy betlémů můžeme nejčastěji vidět na výstavách v německém příhraničí u naší západní hranice. Výstava s názvem Obrazy ze života Krista byla sestavena ze zápůjček exponátů Uměleckých sbírek biskupství v Řezně.

Pozoruhodným exponátem byla zápůjčka části starého jezuitského betlému, který je uložen v karmelitánském klášteře ve Straubingu. První doložená zmínka o tomto betlému je z roku 1638. Do Klatov byly zapůjčeny jen některé figury z rozsáhlých jesliček. Výška postav je 100 cm, obličeje a končetiny jsou řezbované, obleky prošly citlivým restaurováním.

Ostatní zapůjčené betlémy již nebyly tak staré, reprezentovaly jesličkářskou tvorbu převážně 20. století. Na autora těchto řádek zapůsobil betlém s figurkami od Karla Simetha se stavbami od Wolfganga Steina z konce minulého století. Betlém se sestával ze všech známých obrazů: Hledání noclehu, Svatá noc, Klanění pastýřů, Klanění králů, Útěk do Egypta. Dobrou řezbu doplnila vkusně provedená architektura. Mohla by být inspirací pro mnohé naše stavitele betlémů.

Vzpomínku na milou výstavu zakončím připomenutím betlému z Plössbergu. Region má dvousetletou tradici ve stavění betlémů. Jesličky jsou nám svým pojetím velmi blízké. Obsahují biblické obrazy ze Starého a Nového zákona, ale i žánrové scény, mnohdy rozverné. Některé z betlémů využívají kralické figury a ty jsou pak doplňovány řezbami místních tvůrců. V Plössbergu je jich několik a místní jsou na ně právem pyšní. Můžeme se o tom přesvědčit na jejich letošní velké výstavě, kterou na vánoční čas připravují. Zvou nás na ni!

Kašperskohorský betlém

Vladimír Glaser

Při jednom z výletů na Šumavu jsme se zastavili i v Kašperských Horách. V infocentru je zde vystaven po celý rok mechanický betlém. Je poměrně nový, figury napovídají více autorů (na obrázku Jezulátko z tohoto betléma). Je zasazen na místní náměstí a zachycuje vše, co je ve městě a okolí zajímavé.

Další betlémy najdete i v nedalekém Muzeu hraček, celoročně je vystaven lidový kostelní betlém z r. 1859 v kostele sv. Markéty.

Hlinecký betlém

Vladimír Glaser

Skanzen Betlém v Hlinsku je soubor drobných historických budov v centru města. Je zajímavý nejen svojí zachovalostí, ale i tím, že jde o původní místní budovy s jejich umístěním tam, kde vznikly. Žádná sem nebyla dovezena z jiné oblasti.

Z čeho vznikl název, ale bohužel nikdo neví. Ani v muzeu, ani v infocentru, a dokonce ani místní spolky. Dozvěděli jsme se hned několik bájí, jedna sahala až do středověku, ale v podstatě nebyly reálné.

V době, kdy jsme Betlém navštívili, slavil 50 let od vyhlášení skanzenem. V rámci oslav byl nejen kulturní program, ale bylo možné prolézt v klidu všechny chalupy. A v nich jsme našli i pár "zastrčených" skutečných vyřezávaných betlémů. Jeden z nich byl zajímavou kombinací vánočního a postního betlému. Především pak směsicí výtvarných stylů. Jeden byl mechanický, ale spící. Nicméně o Vánocích se zde koná pravidelná výstava betlémů.

Vystavený betlém ("Vysočinský") jsme pak našli v Městském muzeu - Galerii. Vyřezal ho Jindřich Heger a v roce 2012 věnoval Městskému muzeu. Autor do něj umístil plno místních zajímavých staveb a míst. Poprvé v životě jsem tak kromě Svaté rodiny a mnoha řemeslníků a darovníků viděl vyřezanou kapličku s Marií a Ježíškem v náručí a také místní hřbitov. Samozřejmě s náhrobky a kříži s Kristem.

Hlinecký betlém s typickými místními chaloupkami ze skanzenu v papírové podobě zpracoval i betlemář Pavel Pecina.