GALERIE AUTORŮ VÁNOČNÍCH POHLEDNIC: Adolf Born
Bohumil Dušek
Kdo by neznal Adolfa Borna (1930 - 2016),
obdivovatele rakousko-uherské monarchie i tureckých sultánů, milovníka vína,
umění, kejklířů, alchymistů, faunů a kentaurů, přítele zvířat i sběratele
klobouků a čepic, jehož vášní bylo cestování, ale především karikaturistu,
grafika a malíře světového formátu? Jeho obrazy plné humoru, ironie, nadsázky,
fantastických představ a překvapivých metafor milují děti i dospělí!
Narodil se v Českých Velenicích, kde bylo smíšené česko-německé obyvatelstvo. V letech 1949-1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a na Akademii výtvarných umění (1953-55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Během studií ho ale nejvíce ovlivnil František Tichý. Adolf Born sdílel jeho fascinaci cirkusy a varieté. Tehdejší filmové týdeníky v něm vzbudily náklonnost k exotice a zájem o individuality, jako byl etiopský císař Haile Selassie I. nebo Čankajšek. Literárně Borna nejvíce ovlivnili autoři bajek Krylov, La Fontaine a Ezop, z českých spisovatelů Bohumil Hrabal, Karel Poláček a Jaroslav Hašek.
V 60. a 70. letech se věnoval převážně
karikatuře. Od úspěšné karikatury přešel na tak zvanou groteskní grafiku,
určenou pro sběratele, nakladatele a galerie. Grafiky mají svérázný a osobitý
styl, obsahují podivné postavy, bizardní zvířata, tajemné budovy, podivuhodné
dopravní prostředky, pány a dámy z císařské éry... Ilustroval přes 230 knih
(Karel Čapek, Jiří Žáček, Daniel Defoe, Astrid Lingremová, Jules Verne, Vojtěch
Steklač a další) a množství knižních přebalů.
Je také autorem kostýmů a dekorací k divadelním inscenacím.
K filmu se dostal v r. 1962 - s režisérem Václavem Bedřichem spolupracoval na snímku Až já budu velký, podílel se poté na dalších filmech. V roce 1972 společně se scénáristou Milošem Macourkem a animátorem Jaroslavem Doubravou stvořili pohádkové postavy Macha a Šebestovou, které se staly velice populární mezi dětmi i dospělými. Celkem se po výtvarné, scénáristické nebo režijní práci podílel na 62 filmech.
Od
roku 1960 byla
jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou byla grafika
- suchá jehla, lept a především litografie.
Roku 1974 byl na světové výstavě Montrealu jmenován
karikaturistou roku. V roce 1988 obdržel titul zasloužilý umělec, v roce 2003 obdržel medaili Za zásluhy 1. stupně. V roce 2013 získal na Anifilmu cenu
za celoživotní přínos animovanému filmu. Born byl také rytířem
francouzského Řádu umění a literatury.
Do naší galerie ho řadí vytvoření série deseti barevných litografií - pohlednic s postavami betléma. Pohlednice nejsou ovšem jen tak k dostání, mohou se koupit jedině na uměleckých aukcích, v galeriích nebo od sběratelů. Každá pohlednice je totiž malým uměleckým dílem, ovšem zcela v "bornovském" duchu: král sedí na pštrosovi, který jede na bruslích, pták hraje na trubku, pes má bermudy, ze špičky lyží raší větvičky, na druhém konci lyží roste muchomůrka, na které sedí kočka - dá se říci, že nic není normální. Jenže to je tak úžasné, že takovéto ztvárnění betléma musí každého okouzlit. K betlémskému tématu se Adolf Born obrátil i v několika rozměrnějších pracích, nejznámější je asi obraz v sépiovém tónu Vánoce v Krkonoších z roku 1985 (!). Při pohledu na něj musí být každý ohromen úžasným příběhem plným geniálních nápadů. A také precizním zpracováním všech detailů, které by nikoho jiného než pana Borna nemohly napadnout. Proto ptáčkovi u Svaté rodiny asi nohy nezebou!
S použitím
internetových zdrojů
