VZPOMÍNKA NA PANÍ ING. DANUŠI POSPÍŠILOVOU
Jan Roda
Uprostřed letošního léta
nás navždy opustila, po dlouhé nemoci, paní Danuše Pospíšilová. Narodila se v
roce 1950 ve Starém Polesí u Příbrami. Její rodina měla hornické kořeny, a tak
i řezbářské. Její strýc byl známý profesionální řezbář Adolf Kopp. V rodině se
udržovala betlemářská tradice, stavěl se velký rodinný betlém. V omezené míře
se praktikovalo chození po betlémech. Svou první figurku vyřezala paní Danuše
ve dvaceti letech. Na tato a následující léta paní Pospíšilová vzpomínala:
"Vyřezávání nebylo mým jediným koníčkem. V dětství jsem byla obklopena
domácími zvířaty a měla k dispozici velkou zahradu, kde jsem už jako malá
zkoušela pěstovat kde co. Život ve městě bez toho všeho mi připadal neúplný. Na
zahradu jsem alespoň dojížděla a doma otcem zakázaná zvířata kompenzovala
docházením do jízdárny. Ne nadarmo se říká, že pohled na svět je nejkrásnější
z koňského hřbetu. Jízda na koni pro mne byla něčím víc, než jen relaxací
při studiu. Později jsem měla vlastního koně, umístěného v krásném
prostředí kousek za Prahou a věnovala mu veškerý volný čas. Řezbařina v té
době ustoupila do pozadí, ale nikdy jsem ji neodložila úplně.
Když jsem později onemocněla a náhle musela opustit zaměstnání i jízdu na koni,
z pocitů beznaděje a prázdnoty, které se na mne valily ze všech stran, mě
dostala právě řezbařina. Vyplnila mi náhle dlouhý volný čas a krátkou dobu jsem
si s ní dokonce trochu přivydělávala. Řezala jsem tehdy všechno možné, od
tehdy módních kukaček, přes reliéfy, vrubořezem zdobené drobnosti, židovské
"ručičky" pro ukazování v tóře, až po mně nejmilejší betlémské figurky. Po
opětovném nástupu do zaměstnání času opět ubývalo, vyřezávat jsem ale
nepřestala, jen jsem musela omezit záběr. Postupně jsem se soustředila zase jen
na betlémy. Pokud řežu jen pro sebe, vždy vycházím z tradičních
příbramských figurek."
Ano, byly to právě figurky příbramského stylu, které mne v "dílně" paní
Danuše učarovaly. Z řezby přímo vyzařovalo pouto, které ji trvale vázalo k
rodnému kraji. Totéž lze říci o její trpělivé restaurátorské činnosti.
Paní Pospíšilová byla zakládající členkou Spolku českých betlemářů, členkou
ČSPB a Spolku příbramských betlemářů. Pro Spolek českých betlemářů vedla s
příkladnou péčí spolkovou kroniku. S její řezbou jsme se mohli seznámit na
rozličných vánočních výstavách, které Spolek pořádal. Pokud jí síly stačily,
byla pravidelnou účastnicí schůzek a odborných přednášek. Naše řady opustila
aktivní členka, která nám bude chybět. Čest její památce!