OLTÁŘE BOŽÍHO HROBU
Jan Roda
Období baroka přálo
okázalému slavení vánočních a velikonočních svátků. Různými formami se
prohlubovala zbožnost lidu a dávala názorně poznat biblické události popsané v
Novém zákoně.
Právě proto vznikl zvyk stavění betlémů v katolických chrámech ve vánoční době.
Oběť Ježíše Krista celoročně připomínal Ježíš přibitý na kříži. V období
svatého velikonočního týdne se však stavěly oltáře Božího hrobu, kde spočinul
Pán, aby byl následně vzkříšen. Boží hroby se stavěly se stejnou pečlivostí
jako vánoční betlémy. Byla to krásná umělecká díla. Doba osvícenská těmto
formám křesťanských oslav však nepřála. Proto se z kostelů vytratily jak
betlémy, tak Boží hroby.
Po odeznění osvícenských reforem se do chrámů vrátily a zažily svá "zlatá
léta". Toto období ukončil druhý vatikánský koncil, který vnesl změny do
liturgie. Možná, že právě období, ve kterém žijeme, opět klade důraz na stavění
betlémů a Božích hrobů, tolik prospěšných pro zklidnění a vnitřní meditaci.
Ještě se z dětství pamatuji, že v čase Vánoc se chodilo rozjímat před betlém a
o Velikonocích před Boží hrob.
Provedení Božích hrobů jsou různá. I ty, které jsou přímo v kostelech, mají
rozličný vzhled. V tomto článku bych chtěl připomenout jednu jejich podobu,
která, na přelomu 19. a 20. století, byla oblíbená. Jde o samostatný oltář
Božího hrobu tvořený mozaikou prosvětlených sklíček. Jejich výrobou se
proslavila moravská firma pana Eduarda Zbiteka z Nových Sadů u Olomouce. Firma
byla založena v roce 1846 a později ji převzal syn Emil. Firma ukončila svoji
činnost v roce 1922. Vlastnila privilegium na zhotovování obrazů z broušených
skleněných kamenů, které byly dováženy z Jablonce n. N. V době své prosperity firma
vyrobila 900 až 1000 oltářů tohoto typu pro farnosti celé Rakousko-Uherské
říše. Oltáře byly posílány i do jižní Ameriky.
Barevná mozaika, ze které byly vyskládány obrazce, byla spojována drátky.
Barevné kamínky se vkládaly do vysekaných otvorů v papírovém podkladu, který
byl upnut do rámu. Celý obrazec byl prosvětlen umělým osvětlením, kterým, ve
své době, byly petrolejové lampy. Aby výsledný efekt byl umocněn, mnohdy se
okna kostela zakrývala tmavou látkou. Tam, kde se zvyk stavět tento druh Božího
hrobu udržel, byly petrolejové lampy nahrazeny elektrickým osvětlením.
Farnosti si mohly objednat také menší Boží hroby, ty se pak instalovaly do
skříní. Velké Boží hroby bylo nutno sestavovat z menších přenosných dílů, což
jistě bylo pracné. Jeden z větších hrobů tohoto typu se staví v kostele sv.
Vincence v jihočeských Doudlebech. Jak připomněla Česká televize v krátkém
kulturním vstupu, staví se tento oltář nepřetržitě po všechna léta od pořízení
v roce 1883. Celkem by se v Čechách a na Moravě měla dochovat asi desítka
takových oltářů. V jižních Čechách jsou ve čtyřech farnostech. Snad největší
oltář tohoto typu je v olomouckém děkanství. Je však poškozený a čeká na svou
opravu.
I v sousedním Rakousku se mohou o Velikonocích pyšnit takovými skvosty. Mnohde
mají oltáře Božího hrobu ještě větší, stává se, že je kombinují s předsazenými
deskami malovaných biblických postav. V Rakousku bylo několik takových nalezeno
ve farních depozitářích. Farníci si uvědomili jejich hodnotu a nechali provést
restaurování. Tak tomu bylo třeba v bazilice sv. Michaela v Mondsee. Tam jsem
se o jejich existenci poprvé dozvěděl. Žel, bylo léto v plném proudu a oltář
byl uložen.
Opravdu krásný oltář se nalézá v bavorské obci Iffeldorf. Je sestaven z 27 000
skleněných kousků mozaiky.
Světlo za křížem symbolizuje naději ze vzkříšení. Pod křížem je skříňka
odkazující na biblickou Archu úmluvy. U paty kříže klečí andělé. Na patkách
sloupů jsou vyvedeny mučicí nástroje použité při ukřižování Krista. Boží hrob
je centrálním místem oltáře. Zbrojnošové jsou stráží, kterou nařídil Pilát.
Hrob bývá postaven po liturgiích Zeleného čtvrtku. Následující den se před ním
konají modlitby a páteční liturgie. O Bílé sobotě se slaví vzkříšení. Tělo Páně
je odstraněno, prázdný hrob zakryt spuštěným bílým plátnem. Na mensu se staví
socha vzkříšeného Krista.
Záměrem tohoto textu je upozornit na jednu techniku stavění Božího hrobu, která
nese "moravskou" stopu. Jistě se v čase Velikonoc staví i jiné typy Božích
hrobů, které jsou jinak ztvárněny. Upozornil bych hlavně na malované kulisové
stavby. Příkladem může být 250 let starý Boží hrob stavěný v Baunachu v
Německu. Jsem si jist, že pokud by byly důkladně prohlédnuty depozitáře našich
farností, nalezla by se torza podobných staveb. Občasné nálezy deskových maleb
s pašijovými postavami, včetně odpovídajících kulis, tomu napovídají. Jistě by
bylo záslužné jejich obnovení.
Podklady: vysílání ČT ze dne 31. 3. 2021
- kulturní rubrika, internetové stránky rakouských farností