DALŠÍ DVA BETLÉMY Z DÍLNY JANA HRNČÍŘE

Možná je trochu zavádějící údaj "z dílny", protože autor žádnou skutečnou dílnu nemá. V hrubém provedení si kostry betlémů a figurky chystá a předřezává během letních měsíců na chalupě v Dobřanech v Orlických horách a pak dokončovací řezbu a případně i malbu, hlavně během zimního období, musí provádět v koutku obývacího pokoje v pronajatém bytě v Hněvotíně (v těsné blízkosti Olomouce). Jeho dík proto patří především manželce, že mu provozování toho řezbářského koníčka ve stísněných podmínkách v bytě toleruje.

Mnohým betlemářům byl znám tvorbou pouze nepolychromovaných betlémů. Teprve v roce 2016 se odhodlal, částečně vyprovokován Jarmilou a Josefem Haldovými, vytvořit první svůj malovaný betlém. Nazval jej "Novoměstský", protože na pozadí ztvárnil malebné panorama Nového Města nad Metují, při pohledu od východu (od hor). Setkal se s kladným hodnocením a také ihned nato obdržel první objednávku na zhotovení dalšího barveného betlému. Ten vyrobil během jarních měsíců minulého roku a nazval jej "Šedivinský". Opět je název odvozen od názvu vesničky Šediviny v Orlických horách. Některé stavby z této vesničky (kapličku, kostelík a charakteristické chaloupky) a okolní krajinu s lomem Špičák, vymodeloval na pozadí betlému. Vzápětí si musel zaznamenat objednávky na další tři barvené betlémy.

Než se autor pustil do vyřezávání prvního z nich, stihl ještě během minulého roku pro sebe vytvořit "Olomoucký betlém". Ke zhotovení tohoto betlému ho přiměla náhoda. Koncem roku se v souvislosti s přípravou výstav betlémů v Olomouci dověděl, že tam bude svůj nový papírový vystřihovací betlém, údajně vůbec první "Olomoucký betlém", vystavovat autor pan František Gračka. Olomoucko nepatří mezi betlemářské oblasti a údajně se dosud nikdo nepokusil nějaký olomoucký betlém vytvořit. Jestliže je tedy pan František Gračka autorem prvního papírového vystřihovacího "Olomouckého" betlému, proč by nemohl být on autorem prvního vyřezávaného "Olomouckého betlému". Předlohou ke ztvárnění města Olomouce na pozadí mu byla nedávno v tisku zveřejněná historická veduta města z 30. let 18. století, kterou vlastní Univerzita Palackého v Olomouci. Pro svůj betlém využil ke ztvárnění asi tři čtvrtiny z celkového panorama města ztvárněného na vedutě (středovou část) s nejtypičtějšími stavbami.

První ze třech, pro letošní rok objednaných betlémů, je "Ježkův Dobřanský betlém", to proto, že si ho objednala rodina Ježkova, sousedé jeho chalupy v Dobřanech. Dle jejích specifického přání v něm mimo jiné neměly chybět objekty z Dobřan, jakými jsou: jejich dům a poblíž rybník, škola, fara, kostel, památná 700letá lípa stažená obručí a na pozadí z Dobřan viditelné panorama Krkonoš. Dále pak postavy charakterizující povolání a zájmy příslušníků jejich rodin: dědové - první kovář, druhý pošťák, babičky - jedna babička s taškou (ráda prý chodila na nákupy) a druhá s dojačkou, a manžel jako rybář. U sousedů Ježků nikdy nechyběl humor, a proto si objednali vyřezání i dvou větších a dvou menších ježků charakterizujících jejich rodinu (rodiče a jejich dvě děti). Jsou umístěni v popředí vpravo. Jak se autorovi podařilo vše pojmout a ztvárnit, posuďte sami z přiložené fotografie.

-red-